DÅ™Ãve byla železniÄnà doprava považována za celkem bezpeÄnou, kdy prakticky jedinou nepÅ™ÃjemnostÃ, se kterou jste museli poÄÃtat, bylo zpoždÄ›nà vlaku. Jak se vÅ¡ak zdá, nenà to tak docela pravda. Alespoň tomu napovÃdajà pomÄ›rnÄ› Äasté nehody, které se v poslednà dobÄ› na kolejÃch stávajÃ.
V podstatÄ› se může jednat o dva typy: o srážku dvou protijedoucÃch vlaků, nebo o srážku vlaku a automobilu. Ve druhém pÅ™ÃpadÄ› je prakticky vždy na vinÄ› Å™idiÄ automobilu, který se pÅ™ed vjezdem na pÅ™ejezd řádnÄ› nerozhlédl. V tom prvnÃm je to už spornÄ›jÅ¡Ã.
SamozÅ™ejmÄ›, jako téměř vždy, je prevence lepÅ¡Ã než odstraňovánà následků. Nenà se tedy Äemu divit, že se pátrá po možnostech, jak tÄ›mto nehodám co nejefektivnÄ›ji pÅ™edejÃt.
Co se srážek automobilů s vlaky týÄe, zde se uvažuje o zlepÅ¡enà bezpeÄnosti pÅ™ejezdu. To zahrnuje nejen semafor, ale také závory. Obojà totiž zejména na menÅ¡Ãch pÅ™ejezdech chybà a Å™idiÄi se musà spoléhat pouze na svůj zrak. Strojvůdce totiž nemá žádnou Å¡anci vlak vÄas zastavit, i kdyby si vÅ¡iml, že mu tam nÄ›kdo vjel.
Pokud jde o srážky dvou vlaků, pak možnostà může být satelitnà sledovánà železniÄnÃch vozidel. To by vždy ukazovalo pÅ™ÃsluÅ¡nému pracovnÃku, kde se nacházà nejbližšà vlaky a on by tak vÄ›dÄ›l, zda a který může dostat povolenà jet dál.
Je fakt, že toto opatÅ™enà je již z velké Äásti implementováno. Narážà vÅ¡ak na chybu v lidském faktoru, kdy si pověřený pracovnÃk nevÅ¡imne, že má na stejné koleji dva protijedoucà stroje. Chybovat je samozÅ™ejmÄ› lidské, avÅ¡ak v tomto pÅ™ÃpadÄ› jsou mnohdy v sázce lidské životy.
Proto by stálo za uváženÃ, zda by nebylo vhodné tento systém alespoň ÄásteÄnÄ› automatizovat. To znamená, aby poÄÃtaÄ sám vyhodnotil, zda má daný vlak pustit, aby se nesrazily.
Je samozÅ™ejmé, že i pak bude potÅ™eba lidský dohled – koneckonců stroje se mohou porouchat, ale rozhodnÄ› by to pÅ™ispÄ›lo k bezpeÄnosti na kolejÃch. A to je to nejdůležitÄ›jÅ¡Ã, ne?